Šťastné a veselé Rogue One-oce!

27. prosince 2016 v 13:49 | Dani El |  Výlev
Sliboval jsem shrnutí letošního Whoconu, ale bohužel jsem neměl v podstatě žádný čas. A nechtěl bych to dohánět nyní, protože bych tím otrávil Whocon mým Vánočním cynismem.

Tak jsem tady zas. Prostě se mi nepodařilo zavést pravidelnost do mého přispívání. Uvidím, jestli s tím zvládnu něco udělat v příštím roce.

Upřímně nevím, co do tohoto článku vlastně napíšu. Je to takový publicistický experiment. Vůbec netuším, jak to skončí.



Já jsem obvykle proti takovýmto výlevům na blogu, ale ono je skutečně těžké nechlubit se s dárky. Nebo, abych to formuloval jinak: Je těžké nechlubit se Doctor Who dárky. Takže to vezmu rychle. Hrnek s Dalekem ("Warning: Unauthorised use of this mug will lead to EXTERMINATION!"), nejnovější knížku od Joty (Královská krev) a hned dva naprosto boží komiksy s osmým Doktorem (Volume 1 - Endgame, Volume 2 - The Glorious Dead)!

No, a tímto můžu oznámit konec vynuceného výlevu ohledně Vánočních dárků. Volejte sláva a tři dny se radujte.

Vzhledem k tomu, že je tohle výlev, byste se asi měli dozvědět, co mne zdrželo od přispívání. Tedy mimo lenost. A překvapivě to byla škola. To asi není velké překvapení. Měli byste se ovšem také dozvědět, co mne od přispívání zdržuje nyní. Překvapivě je to škola.


Pracuji totiž (ne zrovna intenzivně, ale pracuji) na referátu k historii českého komiksu v průběhu 20. století. Od Lady, Vlodka a Sekory, přes ABC a Čtyřlístek, přes Káju Saudka a Bohumila Fencla až k Aargh!u a prvopočátkům generace nula. Díky práci na tomto referátu jsem zjistil mnoho věcí. Například že Ondřej Sekora kreslil propagandu (O zlém brouku Bramborouku) nebo brutální příběh o mravencích, jak šli do války a umírali (Ferda Mravenec, Lidové noviny, 1933). Dále jsem se dozvěděl, že čtyři obrovské komiksové encyklopedie, Zlatá kniha komiksu Václava Šorela a tři další komiksy se nesou z knihovny domů najednou fakt blbě. A navíc jsem se dozvěděl, že lidé kradou knihy z knihoven, což znepříjemňuje situaci a místo jedné si musíte domů odnést čtyři... Zatím to bylo skutečně poučné.

A teď na trochu lepší notu. Nebyl jsem úplně spokojen s tím, jak spracoval tu přednášku na letošním Whoconu. Má společnice za to nemohla, za to jsem skutečně mohl já sám. Tak jsem se rozhodl, že si poprvé udělám přednášku sám. A to na Doctor Who linii Trpasliconu 2017. Už jsem ji přihlásil. Bude se jmenovat Doctor Who 1990 a bude pojednávat o tom, jak by to vypadalo, kdyby Doctor Who nebyl zrušen v roce 1989. Tedy, myšleno hlavně s důrazem na Cartmelův mistrovský plán a sérii 27.


Další věcí, která mi užírá čas, je geekovský spolek, jehož jsem zakladatelem. V rámci tohoto spolku se různě srážíme a zrovna zítra bude velkolepý Doctor Who sraz, na který je plánovaná rekordní účást.

Ano. V tomto všeobecném výlevu jsem se už třikrát mimoděk dostal k Doctor Who, takže nač přestávat. V tuhle chvíli mám rozkoukaného sedmého Doktora, které samozřejmě sleduji bez titulků. Zatím jsem viděl 24. a 25. sérii a z 26. jsem už předem viděl Survival, takže mi už zbývá pouze Battlefield, Ghost Light a The Curse of Fenric. Pak mám ještě stále rozposlouchanou 3. sérii audiopříběhů osmého Doktora a Lucie Millerové. A mám už pěknou dobu rozečtené 11 Doktorů, 11 příběhů, ale to nevadí vzhledem k tomu, že je to povídková antologie. Ale musím se pochválit, přečetl jsem knihu Tomb of Valdemar se čtvrtým Doktorem v angličtině za docela krátký čas.

Vánoční Doctor Who speciál byl stravitelný. Čekal jsem, že to bude horší. A ačkoliv tam byla spousta vyloženě "cringe" míst (pan Huffle), bylo to v nejhorším případě zábavné. Moffat po dlouhé době ukázal, že umí psát alespoň vtipný, svižný a živelný dialog. Největším překvapením je však Nardole, který je zajímavou a vtipnou postavou. Navíc s Doktorem tvoří velice zajímavou dynamiku. Já vím, taky jsem to nečekal. Ale musím uznat, že Matt Lucas překvapivě zazářil a jsem docela natěšen na 10. sérii.


And now for something completely different. Tento rok jsem byl v kině již desetkrát (z toho dvakrát na Rogue One, viz název článku) a ještě nejspíš jednou půjdu (vím, že o Assassin's Creed se mluví víceméně jen v negativech, ale chci to posoudit sám). To je můj absolutní rekord. Určitě jsem byl tenhle rok v kině víckrát, než za celý můj předchozí život dohromady. Je to něco šíleného.

A už teď mám pět filmů, na které musím jít příští rok. Ty si však nechám na nějaký další článek.

Myslím, že jsem napsal vše, co jsem chtěl napsat. Pokud jste to dočetli až sem, máte můj obrovský dík.

Přeji vám hezké svátky.
_______________________________________________________________
obrazový materiál: etsy.com, komiksárium.cz, trpaslicon.cz, BBC Worldwide
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 modni-hity modni-hity | E-mail | Web | 27. prosince 2016 v 13:51 | Reagovat

Ahoj máš nádherný blog .Mohla/Mohol by si sa prosím pozrieť aj na môj blog
Veľmi pekne ti DAKUJEM :)
Prajem šťastné sviatky a veľa čítateľov na tvjom blogu :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama